Presumce viny

Budeme na začátku třetího desetiletí dvacátého století  hovořit o nové formě xenofobie? Tedy ve formě odvetných reakcí na projevy rasismu. Začali jsme to výrazně vnímat ve spojení s událostí hráče pražské Slavie Ondřeje Kúdely na Ibrox Stadiu při utkání Evropské ligy proti Rangers Glasgow.

Tuto událost  můžeme posuzovat a i vyhodnocovat z několika úhlů pohledů.

Nicméně si na úvod tohoto zamyšlení zopakujme fakta. Ze sportovního hlediska v tomto utkání byla Slavia lepším týmem, který šel velmi cílevědomě a takticky vyspěle za vítězstvím a za postupem v soutěži. Naopak domácí tým, vedený bývalým vynikajícím hráčem  a podle všeho výborným manažerem Gerardem,  do zápasu šel s nevhodnou taktikou – co nejvíce tvrdých osobních soubojů a tím soupeře zastrašovat. Mnohé odborníky takovýto způsob hry domácích překvapil. Tato taktika, v době kdy zápas byl již rozhodnut, přešla do série úmyslných a až brutálních zákroků. O tom vypovídá i vyjádření jednoho z domácích hráčů, že v této rozhodnuté fázi utkaní šli do soubojů s úmyslem ublížit. Vyvrcholením tohoto běsnění samozřejmě byl, dovolím si napsat až kriminální zákrok  Kemara Roofa na brankáře Ondřeje Koláře.Určitě i v takovéto situaci musí hráč udržet svoje chování. Bohužel Ondřejovi Kúdelovi se to úplně nepodařilo a oslovil, a ještě jednou bohužel  – se zakrytými ústy rukou,  domácího hráče Glena Kamaru, a ještě jednou bohužel, hráče tmavé pleti. Že ho neoslovil s nějakou dětskou říkankou, je nám všem jasné. Nicméně reakce osloveného hráče byla prudká a určitě, nebýt ochranných valů hráčů obou týmů, by eskalovala do fyzického napadení protihráče. A zde je možné hovořit o prvním náznaku novodobého projevu xenofobie – soupeř na mne nesmí reagovat prudce a ani slovně napadat. Ale já mohu – jsem totiž člověk tmavé pleti, ne běloch. Ano byla to také bezprostřední reakce hráče, plná emocí. Ovšem co bylo již připravené a zákeřné bylo napadení pěstí našeho hráče v útrobách stadionu. To je v podstatě už trestný čin. A je opodstatněné, že Slavia podala na osobu trestné oznámení skotské policii. Pokud jsou svědci, a jak bylo deklarováno tak jsou, chceme očekávat důkladné vyšetření.

Pro ucelení celého obrazu vzniklé kauzy je třeba doplnit naprosto nepochopitelné až skandální chování skotských pořadatelů – neumožnění vstupu týmu z Prahy do šatny, téměř hodinu, neuhlídání volného a bezpečného pohybu hráčů ve vyhrazených prostorách uvnitř stadionu, které umožnilo, aby finský hráč ve službách skotského klubu mohl zcela bezostyšně napadnout českého hráče.

Ještě snad připomenout až afektované vyjadřování Steva Gerarda na pozápasové tiskové konferenci – tvrdé obvinění z nepodloženého rasistického napadené jeho hráče soupeřem, nepotvrdil, že spoluhráči potvrdili  

Jak je možné,že nikdo nebral v potaz chování hráče uvnitř týmu, včetně spolupráce na hřišti a podpory mimo hřiště se svými spoluhráči tmavé pleti?

Na internetu se šíří takovéto vtípky, které se si střílí z politické korektnosti a rasismu naruby Black Lives Matter.

Boj proti rasismu se nesmí zvrhnout v rasismus proti bělochům! Odsuzujeme jakýkoli druh rasismu a na VŠECH životech záleží!

Myslím, že celou kauzou prostupuje hlavně takový ten pocit, že s námi všichni zametají, protože jsme z toho Východu. Že jsme sice jakoby v EU, ale pořád jen ta béčka, občani druhé kategorie. Myslím, že tohle je hlubší pocit, který zdaleka nejde jen fotbalem, ale trvale irituje lidi v celé střední a východní Evropě. My si myslíme, že nás sice naoko zobecnit do vztahu České republiky vůči východu i západu od nás.

Víc si věřit, konečně zvolit reprezentativní zástupce nás všech a ti se také náležitě chovat a každý jednotlivec získat sebedůvěru vůči sobě…